Ahoj bushcrafťáci,
po delší Rychlebské odmlce jsme se letos znovu vrátili na tohle srdcové místo, kde panuje klid a současně sem dopadá jistá historická nostalgie.
Nejen vzhledem k tomu, že právě při vandru do Rychlebských hor vznikla velká část nápadů rozvoje celého bushcraft projektu, ale také tím, že tenhle vandr postupně absolvovali všichni kdo s námi úzce spolupracovali nebo se postupem času stali členy našeho týmu.
Při přechodu téhle stále celkem zapomenuté části naší republiky cítíte nostalgii historických událostí, mezi které patří třeba setkávání polských a českých disidentů v době komunismu, nebo atmosféra zaniklých vesnic a osad, které byly po odsunu Němců a neúspěšné snaze o dosídlení srovnány se zemí a na zelených pláních zůstalo pár ovocných stromů nebo rozpadlých kamenných základů.
I letos naše cesta směřovala z Bílé vody, přes Šafářovu skálu směrem k Borůvkové hoře. Kousek od ní jsme si našli místo k rozložení bivaku pro první noc.
Kousek od tohoto místa jsme spali před 11 lety, kdy jsme vandr absolvovali spolu s Krakenem a vzniklo z toho také naše přátelství a také společná práce.
Thom dokonce našel přesné místo, kde jsme před 11 lety bivakovali a které se za ty roky změnilo k nepoznání.
I tentokrát jsme šli na pohodu a po cestě se nám prostřídali všechny roční období a kromě sněžení jsme si užili všechny druhy počasí, které si můžete přát.
Vyrazili jsme tentokrát relativně po lehku, takže i Skoťák se dokázal sbalit do 100l batohu Kajka.
Bohužel skrze nemoce, probíhající kurzy a jiné akce se nás nakonec sešlo 5. Dva nejlepší prodejci z našich prodejen: Mára z prodejny Šumperk a Skoťák z pražského krámku. Doplnili jsme je já Tomáš a Thom Böser. Partu nakonec doplnil kamarád Michal.
Po cestě jsme otestovali několik nových produktů vzájemně si předali nové poznatky a zkušenosti.
Druhý den vedou naše kroky primárně po “čáře” s tím, že cílem je zaniklá obce Hraničky. Zde jsme odpoledne rozbili tábor na tradičním místě kousek od rybníka a užili si vzájemnou společnost u ohně.
Po vydatné snídani jsme vyrazili směrem k hradu Rychleby, a přes čertovi Kazatelny k zámku v Javorníku, kde naše cesta končila.
Užili jsme si parádní tři dny relaxu, krásných výhledů, svěžího vzduchu, historek a vtipů a věřím, že tenhle pro nás už tradiční vandr absolvujeme znovu v hojné sestavě i v příštím roce.
— Tomáš 🎒